|
Informace o
obci |
|
Obec Radonice leží v těsném sousedství hlavního města
Prahy, při její východní hranici. Vzhledem k těsnému sousedství s
Prahou a takřka ideální dostupností (okrajem katastrálního
území probíhá rychlostní komunikace I. třídy I/10
(R10) Praha - Mladá Boleslav) se z obce stává atraktivní
místo pro příměstské bydlení i pro řadu komerčních
aktivit.
V roce 1974 se obec mohla stát součástí hlavního města
Prahy tak jak to učinily sousední obce Vinoř, Horní Počernice,
Satalice. MNV této možnosti nevyužil.
Obec měla vždy spádovost ke Praze, ať již to byl
okres Karlín, později Praha-venkov, Praha-sever a nyní
Praha-východ.
Obec Radonice leží na severovýchod od Prahy. Vzdušná
linie od Staroměstského náměstí je přibližně 15
km. Je samostatnou katastrální obcí. Hraničí s
katastry sousedních obcí: na severu Jenštejn, na východě
Jenštejn-Dehtáry, Svémyslice, na jihu s obcemi patřícími
do obvodu Prahy 9 - Horní Počernice, Chvaly Satalice, na
západě Vinoř - v současnosti také Praha 9.
Rozkládá se na planině, jejíž západní a severovýchodní
část mírně klesá k severu do luk podle vsí na jenštejnském
katastru. Průměrná výše nad mořem je 242 m. Okolí
tvoří mírně zvlněná rovina oživená lesními
porosty Červená skála a Amerika. Z planiny na Vartě se
otvírá k severu a severozápadu vyhlídka na jenštejnskou
"Baštu" a za jasné viditelnosti na boleslavské
lesy, vrch Bezděz, Mělník, horu Říp a České středohoří.
Zemní podklady jsou diluviálního, zčásti silurského
původu. Na jižní a jihozápadní straně leží mocné
vrstvy cihlářské hlíny. Využívala je cihelna Josefa
Stáry, zrušená v roce 1912. Na západní straně jsou
vrstvy tvrdého pískovce, kterým bývalý lom Františka
Nováka z čp. 48 zásoboval stavební podnikatele v okolí.
Silné vrstvy ornice byly zde od dávných dob základem
zemědělství, produkujícího na lánech vysoce úrodných
polí pšenici, řepu cukrovku a ostatní hospodářské
plodiny.
Na vodní srážky a spodní vody je obec poměrně chudá.
V suchých letech je zde část studní bez vody. Pokud
jde o směry větru, vanou zde nejčastěji od západu a
severozápadu, málo se objevují větry východní a
jihovýchodní.
Od 1. prosince 1997 má obec vlastní znak i prapor dle
návrhu heraldika PhDr. Zbyška Svobody.
|
|
|
Demografický
a urbanistický popis obce
Urbanistická struktura obce nemá komplexní ani jednolitý
charakter. Jádro obce tvoří dva (původně tři)
komplexy hospodářských objektů spolu se skupinou domků
„Na vartě“ - zřejmě nejstarší část osídlení v
obci. Z tohoto jádra se obec postupně rozrůstala podél
cest na Jenštejn a
Vinoř.
Komplexy hospodářských
objektů jsou však dnes zdevastované. Zbývající
plocha jádra obce je urbanistickým torzem, složeným z
romantizující vily č.p. 17, kulturního domu s
restaurací, areálu tenisových kurtů, MŠ+OÚ a doprovodné
zeleně.
Výhled do budoucnosti
V ÚP obce je další rozvoj bydlení předpokládán
pouze zástavbou samostatně stojícími rodinnými domky,
jakékoliv větší bytové domy by narušily celkový ráz
obce a z jejich výstavbou se nepočítá. Možnost
kompaktnější zástavby je navržena pouze do blízkosti
centra, maximálně však do výšky dvou podlaží s
obytným podkrovím.
Obyvatelstvo a pracovní příležitosti
|
Sčítání
domů a obyvatel: |
|
1870 |
56 domů |
424
obyvatel |
|
1880 |
62 domů |
543
obyvatel |
|
1890 |
66 domů |
657
obyvatel |
|
1910 |
73 domů |
778
obyvatel |
|
1921 |
78 domů |
696
obyvatel |
|
1925 |
100 domů |
753
obyvatel |
|
1930 |
113 domů |
758
obyvatel |
|
1951 |
132 domů |
640
obyvatel |
|
1970 |
|
710
obyvatel |
|
1980 |
|
603
obyvatel |
|
1997 |
247 domů, z toho 24 neobydlených domů
|
577
obyvatel |
|
2002 |
261 domů, z toho 24 neobydlených domů
|
595
obyvatel |
|
|
Od
r. 1945 do r.1997 bylo v Radonicích postaveno celkem 96
nových rodinných domků
a 4 bytové jednotky JZD.
Značná
část stávajících však byla modernizována. |
|
Počet obyvatel v
obci je již dlouhou dobu stabilizován a obec na rozdíl
od sousedů v okolí neprocházela žádným podstatným
dynamickým růstem ani úbytkem počtu obyvatel. Mezi
lety 1980 a 1995 je počet obyvatel stále okolo 600. K 1.
9. 2002 žilo v obci 582 trvale hlášených obyvatel (300
mužů a 282 žen, z toho bylo v produktivním věku 412
obyvatel). Teoreticky by se počet obyvatel mohl díky
atraktivitě oblasti do budoucna vyšplhat až na cca 1400
obyvatel.
Obec Radonice má převážně zemědělský charakter a
není zde „klasická“ průmyslová výroba. Blízkost
hlavního města a jeho dopravní dostupnost způsobují,
že velká část ekonomicky aktivního obyvatelstva je
zaměstnána v Praze.
Na území obce leží Němcova selská mlékárna, která
je jedním z největších výrobců balkánského sýra v
ČR. Tento výrobek, pod názvem "Radonický balkán",
je dodáván v množství téměř 500 tun ročně do celé
republiky.
Je zde i nově vybudované Logistické centrum Plus
Discont a v severovýchodní části obce je areál živočišné výroby.
|
|
|
Občanská
vybavenost
Stávající
občanská vybavenost obce je úrovni malé obce a souvisí
s jejími finančními možnostmi.
V obci stojí budova mateřské školky z r.
1977. Mateřská škola je
pavilónového typu, původně s plochou střechou, v r.
1999 přistavena nástavba, postupně zbudována nová fasáda,
provedena plynofikace celého objektu + OÚ. MŠ byla přemístěna
do 1. patra a z přízemí rekonstruováno na prodejnu
(samoobsluhu) v majetku obce. Nad samoobsluhou vybudováno
dětské multifunkční hřiště.
Obec má vlastní kulturní dům s restaurací a tenisové
kurty.
Současné sportovní vybavení obce je na poměrně dobré
úrovni. V obci je fotbalové hřiště a tenisový areál.
U fotbalového hřiště byly dokončeny nové kabiny s příslušným
zázemím.
V obci byla vybudována nová telefonní síť, je zde čerpací
stanice, která přečerpává splaškové vody obce do ČOV
Vinoř. Pokračuje výstavba plynofikace obce a připravuje
se výstavba
vodovodu s napojením na pražský systém zásobovaný z
vodárenského systému Horních Počernic.
Obec nemá vlastní hřbitov, občané jsou pohřbívání
na hřbitově v Praze-Vinoři.
Základní škola v obci není, děti navštěvují školu
v Satalicích. Za lékařskou péčí občané dojíždějí
na zdravotní středisko do Vinoře.
Místní knihovna má přibližně 1.800 knih, které jsou
v majetku obce a řada knih zapůjčených dlouhodobě ze
střediskové knihovny v Brandýse nad Labem.
|
|
|
Popis
území, morfologie
Obec Radonice je první obcí za hranicemi Prahy severovýchodním
směrem. Vlastní obec leží na křižovatce silnic III.
třídy u rychlostní komunikace I/10. Terén okolí obce
je rovinatý s mírnými sklony. Nadmořské výšky se
pohybují od 230 do 270 m. n. m. Uvnitř obce se objevuje
několik terénních zlomů.
Přírodní podmínky
Geomorfologie:
Nadmořská výška v území je 230 (Radonický potok
v severním cípu) - 270 (jižní část území) m/m. Terén
je převážně rovinatý, mírně ukloněný k severu.
Pouze v severním cípu katastru je mírně zahloubené údolí
Radonického potoka. Území náleží do geomorfologického
okrsku Čakovické tabule, podcelku Českobrodské tabule.
Klimatologie:
Území náleží do klimatické oblasti mírně teplé,
okrsku B1- mírně teplý, suchý s mírnou zimou. Roční
teplota vzduchu 8-9°, teplota ve vegetačním období 15°C,
roční úhrn srážek 550 mm, úhrn srážek ve vegetačním
období 350 mm.
Hydrologie:
Územím protéká Radonický potok. Pramení v
katastru Radonic, po průtoku obcí teče směrem do Vinoře,
kde se vlévá zprava do Vinořského potoka. V úseku pod
Radonicemi má vcelku zachovaný přirozený charakter
toku v údolní nivě s fragmenty lužních porostů. Na
jižním okraji Radonic je malý rybníček (Nebeský rybník)
s břehovými porosty. V roce 2000 byla provedena jeho
rekonstrukce.
Pod Radonicemi byl na Radonickém potoce rybník, který
je v současnosti postupně zasypáván navážkami. Na zbývajících
plochách zrušeného rybníka jsou mokřadní porosty rákosu.
|
|
|
Životní
prostředí
Katastrální
území je velmi silně zemědělsky využíváno, přispívá
k tomu především rovinatá bezlesá krajina s půdou
vysoké bonity. Chybí větší lesní porosty, rekreační
plochy, doprovodná zeleň atp. Na katastru obce se nenachází
žádné chráněné krajiné území. Na území obce není
žádná povolená skládka.
|
|
|
Doprava
a komunikace
Silniční a komunikační síť
Obec
Radonice se nachází severovýchodně od Prahy, hned za
jejími hranicemi. Přestože obec leží mimo hlavní
tahy silnic I. a II. třídy, je její napojení na nadřazený
komunikační systém velmi dobré. Nadřazenou komunikační
síť tvoří především dálnice a silnice I. třídy.
Cca 1,5 km od středu obce se nachází mimoúrovňová křižovatka
rychlostní komunikace I/10 se silnicí III/0113 (Horní
Počernice - Radonice).
Silnice I/10 (Praha - Mladá Boleslav - Turnov) je navíc
přes dokončenou část Expresního silničního okruhu
(ESO) v prostoru Černý Most - Horní Počernice přímo
propojena s dálnicí D11 (Praha - Poděbrady - výhledově
Hradec Králové - Polsko). Tato komunikace tak tvoří
nejdůležitější dálkovou i regionální komunikaci v
okolí.
Ze silnic II. třídy je nejvýznamnější silnice II/610
(bývalá I/10 směr Brandýs nad Labem - Mladá
Boleslav), zajišťující regionální vztahy především
severním a severovýchodním směrem. Napojení obce na
II/610 zajišťuje silnice III/0107 ve směru na Jenštejn.
Další silnice II. třídy - II/101 (regionální středočeský
okruh) a II/611 (stará Hradecká - dříve I/11) - již přímý
význam pro obec nemají. Na silnici II/101 je možno se
napojit buď po II/610 v Brandýse nad Labem, nebo po I/10
na MÚK Zápy, anebo po II/611 u Jiren. Na silnici II/611
je možno se dostat po II/0113 do Horních Počernic.
V případě silnic III. třídy je situace poněkud
atypická, protože intravilánem obce v současné době
procházejí 2 silnice III. třídy a 3 další zde končí.
Jsou to tyto silnice:
- III/0103 Kbely
- Satalice - Radonice - Zápy
- III/0107
II/610
- Jenštejn - Radonice - Horní Počernice (Libošovická)
- III/0108 Vinoř
- Radonice
- III/0113
Radonice - silnice I/10 - Horní Počernice (Ve žlíbku)
- III/0114
Radonice - Dehtáry - Svémyslice
Expresní
silniční okruh (ESO)
Existují dvě reálné varianty tohoto okruhu v dané
oblasti (varianty „Satalice“ a „Vinoř“), z nichž
je v konceptu územního plánu Prahy preferována
varianta „Vinoř“. Trasa této varianty je vedena mezi
Radonicemi a Jenštejnem (na východ od ESO) a Satalicemi
s Vinoří (na západ od trasy ESO). Nejbližší mimoúrovňová
křižovatka na ESO bude se silnicí II/610 u Vinoře.
Železnice
Katastrem obce neprochází žádná železniční trať.
Městská hromadná doprava hl. m. Prahy
V současné době zajišťují Dopravní podniky hl.
m. Prahy obsluhu obce (obec není součástí Prahy) pouze
v rámci integrovaného dopravního systému autobusovou
linkou č. 323, 367 a 376 ke stanicím metra Černý most
a Českomoravská.
|
|
|
Mikroregion
Jenštejnského podhradí
Obec Radonice je společně s obcemi Podolanka,
Jenštejn,
Dřevčice a
Svémyslice součástí
mikroregionu Jenštejnského podhradí.
Mikroregion byl založen v r. 2002 z finančních důvodů
a možností, které dává státní správa na rozvoj
aktivit, na které nemají jednotlivé obce dostatečné
prostředky.
Rozloha mikroregionu je 2706 ha, počet obyvatel 2193.
Hlavní úkoly mikroregionu jsou: rozvoj ekonomické základny,
rozvoj rekreace a cestovního ruchu, rozvoj technické
infrastruktury, silniční sítě, rozvoj lidských zdrojů,
péče o životní prostředí, péče o venkovskou
krajinu a rozvoj venkova.
|
|
|
Propagační
materiály vydané obcí
Obec Radonice vydala v roce 1997 při příležitosti
600 let výročí obce brožuru "1397-1997 Radonice
600 let", autor publikace Stanislav Růžička.
Rovněž vydala dva pohledy "Radonice u Prahy",
foto Alena Hovadíková.
|
|
|
Základní statistické údaje |
|
Katastrální výměra
[ha] |
477 |
|
Počet
obyvatel (k 1.1.2011) |
702 |
|
Pošta |
ne |
|
Zdravotnické zařízení |
ne |
|
Obecní
policie |
ano |
|
Kanalizace (ČOV) |
ano |
|
Vodovod |
ano |
|
Plynofikace |
ano |
|
|
|
|
|
Symboly obce: |
|
 |
|
Znak
obce Radonice |
|
 |
|
Vlajka
obce Radonice |
|
|
|
|
Propagační
materiály vydané obcí: |
|
 |
Obec Radonice vydala v roce 1997 při příležitosti
600 let výročí obce brožuru
"1397-1997 Radonice
600 let", autor publikace Stanislav Růžička. |
|
 |
|
Rovněž vydala dva pohledy "Radonice u Prahy",
foto Alena Hovadíková. |
|
|
|